U9 Rookie ball, Finálový turnaj

O víkendu 27.-28. září se naši malí Šnečci zúčastnili finálového turnaje kategorie U9 Rookie ball v krásném areálu Eagles Praha. Rockieball je zjednodušená varianta (zjednodušeného) Coachballu, kdy po třech pokusech od vlastního trenéra následují dva pokusy ze stativu. Jinak se hraje víceméně dle pravidel pro běžný softball.

Turnaje se mělo zúčastnit celkem 16 družstev, ale vinou nemocí jedno ubylo, sešlo se tak družstev jen 15, nasazených do 4 skupin. Nasazení probíhalo podle počtu výher získaných na turnajích během celého roku bez zohlednění počtu zápasů. Tady zpětně vidím malý handicap, když seřazení podle počtu proher, případně poměru výher z počtu zápasů nabízí přesnější nasazení vůči celkovým výsledkům. Ale po bitvě je každý generál. Nicméně i toto nasazení mohlo mít na konečné výsledky určitý vliv. Hlavně baseballové týmy nejezdí všechny turnaje a měli odehráno třeba jen 8 zápasů.

Na nás vyšla tříčlenná skupina, kdy systém říkal, že v naší malé skupině si dáme zápas každý s každým a následně 1. a 2. spolu o konečné vítězství ve skupině. Sobotní boje ve skupině byly velmi důležité, protože první dva ze skupiny postoupili do horního pavouka, ostatní do spodního. Ve skupině jsme měli nám velmi dobře známé Hrochy z Havlíčkova Brodu, se kterými jsme se letos potkali mnohokrát. Hroši byli právem nejvýše nasazení a jako velký favorit turnaje se netajil velkými ambicemi. Druhý tým byl pro nás v této kategorii absolutně neznámý Painbusters Most, jenž jsme letos ještě nepotkali a nevěděli, co čekat. Jejich bilance z posledního turnaje 4:0 na výhry byla děsivá a právem jsme se obávali těžkých zápasů. Odhad výsledků určil jednoduchou taktiku. Porazit Most a v opravném zápase zaskočit Brod a jít do čtvrtfinále z prvního místa, očekávajíc snadnějšího soupeře s větší šancí na proklouznutí do bojů o medaile. No… Plán to jistě byl smělý :-D

Počasí během týdne před turnajem nebylo zrovna příznivé a nepustilo nás na hřiště. Dva chybějící tréninky by asi už nic nezachránily, ale jako trenéři bychom jistě byli malinko klidnější. Nicméně na Eagles nás přivítalo slunečné počasí, krásně připravená hřiště, a i předpověď slibovala příjemné softballové počasí. Vítězství Hrochů v zápase Brod x Most nám potvrdilo správnost předpokladů a důležitost našeho zápasu s Mostem, kde půjde o to, do kterého pavouka postoupíme. Proto jsme i prvnímu zápasu s Brodem nepřikládali velkou váhu a raději jsme si odzkoušeli varianty, posty a další věci, které jsme nestihli vinou propršených tréninků. Výsledek 0:12 asi není třeba komentovat.

Po obědě následoval zápas o všechno s Mostem. Vstup do zápasu byl těžký a soupeř potvrzoval svoji kvalitu. Prvním útokem se soupeř ujal vedení 0:1. My nedokážeme odpovědět a po první směně prohráváme. Druhou směnu zvládneme bez bodu a sami stáhneme alespoň jeden bod. Pálit zvládáme, jen potřebujeme odpaly dostat dál od hráčů. Soupeř hraje auty hlavně na druhé metě, takže i pěkný průstřel do zadního pole končí autem. Po dvou směnách tedy remíza. Ve třetí směně soupeř přidává opět jeden korálek. Nám se ale splaší pálky nasázíme maximálně možných 5 bodů! Po třetí směně máme tedy slušný náskok. Obrana čtvrtou směnu opět ustojí a my přidáváme další body. Zvládneme i prostřídat a do hry tak vstupují další hráči z lavičky. V páté směně obměněná sestava obdrží dva body, ale to už nic nemůže změnit na naší důležité výhře 10:4.

Poslední zápas ve skupině nás čeká opět Havlíčkův Brod. Do zápasu jdeme s tím nejlepším, co máme a hned z kraje zápasu stahujeme bod čímž se ujímáme vedení. Pokud chceme uspět, potřebujeme hrát na samé hraně svých možností. To bohužel nedokážeme a už v první obraně darujeme soupeři plných 5 bodů. Škoda chyb. Velká škoda. Soupeř sám cítí, že ranní zápas byl úplně o něčem jiném a je z něj cítit lehká nervozita. Jenže místo abychom zabrali a dokázali zápas strhnout na svou stranu, tak si sedáme na zadek a v poli pokračuje zmar. Balónky nám padají doslova na hlavu, nepodáme si míček na tři metry. V útoku se již prosadit nedokážeme, soupeř v obraně hraje soustředěně a zápas končí děsivým výsledkem 1:17. Výsledek nás mrzet nemusí, své jsme si splnili, ale je to škoda. S vítězstvím v zádech jsme měli mít větší pohodu a klid na hru.

Po večeři a ubytování jsme s dětmi vyrazili tramvají na krátkou procházku do centra Prahy. Již krásně osvětlené večerní město jsme prošli přes Karlův most, Kampu k Národnímu divadlu. Je úsměvné, že více než tradiční nebo moderní architekturu děti ocenily moderní umění a u sousoší Miminek se nejvíce bavily.

V neděli nás čekali tři zápasy, kdy se hrálo pavoukem včetně zápasů poražených o zbylá umístění. A nás ve čtvrtfinále čekal vítěz B skupiny Piranhas Beroun. V útoku sice stahujeme první bod, ale obrana začíná tam, kde včera skončila. Prohráváme po první směně 1:5 a vypadá to na další hrůzu. Anebo ne? V útoku přidáme příjemné 3 body a obrana konečně začíná hrát. V trojce se nám podaří srovnat. Soupeř sice ještě v dohrávce odskočí o dva bodíky, ale máme ještě dost času. Jenže chybí nám trochu toho štěstíčka. Naši první směnu bez bodu dokážeme rychle oplatit i soupeři. V útoku nám to už ale nejde a když soupeř přidá další dva body, končí zápas 5:9 v náš neprospěch. Co k tomu říct. Soupeř byl lepší, přesto byl hratelný. Chybělo málo abychom se zapojili do bojů o medaile.

Hlavy hore, hned nás čeká zápas o to, zda budeme bojovat o 5. nebo 7. místo. Soupeřem je nám Eagles U8, které jsme letos potkali již několikrát a vždy se jednalo o vyrovnané zápasy, kdy vítězství okusili oba týmy. Jako hosté máme možnost útočit první a zvládáme dát dva body. Soupeř oplácí také dvěma body. Druhá směna končí bez bodů na obou stranách. Ve třetí dokážeme stáhnout bod. Eagles ale zvládá dát body dva. Zápas má neuvěřitelné tempo, a tak jdeme do útoku již po čtvrté. A tento útok nám vyjde! Střílíme tvrdé odpaly a dokážeme dovést všech pět bodů. V obraně zvládáme udržet čistý štít a vzhledem k tomu, že se již blíží konec hracího času, dva body nám zaručí vítězství. Zápas graduje a my stahujeme aspoň jeden bod. Soupeř má nůž na krku a pro pokračování zápasu musí dát pět bodů. S jedním autem na plné pole nechytíme míč ke druhé metě ze vzduchu a následný příhoz také nezvládneme chytit. Jsou z toho sice tři body, ale další odpal chytáme s klidem ze vzduchu. Dva auty s obsazenou dvojkou. Průstřel dozadu stahuje bod a obsazuje první metu. Následuje krátká čudla po čáře, která nejde zahrát. Obsazená jedna, dva. Další krátká čudla, tentokrát těsně za hranici výseče. Pokus o šlapaný aut na jedna je pomalý. Navíc domů míří hráč ze druhé mety. Tečování přichází pozdě a je srovnáno. Jdeme do tie-breaku. Začíná se s obsazenou druhou metou. Odpaly se nedaří protlačit skrze obranu. Sice stáhneme povinný bod, ale víc je nad naše síly. Jdeme bránit s běžcem na dva. Nechycený luft za třetí metu neumožnil běžci posun. Odpal po čáře přímo na třetí metu potřebujeme jen chytit a šlápnout metu. Nepodaří se míč chytit rovnou, takže ho stačí už jen zvednout ze země a šlápnout metu. Času je pořád dost. Tak ani zvednout míč se nepodařilo. Ještě jeden pokus? Další! Ne, prostě ten míč je kulatý, skákavý a tudy cesta nevede. Máme obsazené všechny mety, bez autu a statisticky víme, že tohle nejde ubránit. Odpal přímo na nadhazovače, který doma tečuje běžce nám sice dává malou naději, ale pořád potřebujeme dva auty. A další pálkař pálí vysoko a daleko. Za celý turnaj jsme zvládli v zadním poli chytit dva míče. Přát si, že by tohle mohl někdo chytit je jen naše touha. Touha je zázrak kámo, zázrak. Dva auty! A jelikož ani běžci nevěřili, zvládáme hrát hru na výzvu pro předčasné opuštění na třetí metě. Tři auty, 10:9, výhra, postup!

Tohle byl pro nás hodně silný zážitek, i teď, když to píšu se mnou cvičí emoce. Zápas si můžete pustit na YouTube. Celý zápas začíná v čase 3:49:00 nebo alespoň závěrečný tie-break od času 4:42:40. (odkaz na konci článku)

V boji o páté místo nás vyzvali Žraloci z Ledenic. S tímto soupeřem jsme se letos potkali mnohokrát. Sympatický tým s velmi silným útokem potvrzuje své kvality a hned nám nasype tři body. Zvládáme však odpovědět ještě lépe a dáváme bodů pět. Ve druhé směně se situace opakuje, dostaneme tři body, ale vrátíme dalších pět. Ve třetí směně konečně zvládneme obranu lépe, útok i přes střídání zůstává silný a vyhráváme 15:7.

Konečné páté místo je velice slušný výsledek. Není to sice medaile, ale vzpomínám si, jak vypadal náš první turnaj v lednu na Rybníčku. Nebyli jsme schopni si hodit balón, vůbec jsme nevěděli, co máme dělat a ten progres, který děti udělaly za tři čtvrtě roku je úžasný! Nemáme se za co stydět. Ba naopak. Na turnaji jsme měli 7 hráčů posledního ročníku. 4 hráči byli o rok mladší a 2 dokonce o dva roky! A i tak jsme dokázali hrát krásný softball a prohánět i nejlepší soupeře.

Poděkování patří všem rodičům, kteří drželi palce na místě a fandili. Stejně tak i těm, co nám fandili na dálku, posílali milé vzkazy nebo na nás alespoň mysleli. Zvláštní poděkování patří Ivanovi, který celý turnaj fantasticky odházel, děti si ho moc chválily a také jsme v něm měli suverénně nejpohlednějšího nadhazovače…

Díky všem a už se všichni těšíme na další sezónu plnou zážitků, kamarádů, sportu a zdravého soupeření.

Hrály: Jaska, Jusťa, Klárka, Natálka, Domča, Eda, Filda, Honzík, Hubas, Jindra, Kuba, Ondra a Šimon

Gratulace patří všem dětem, co se letos do hry zapojily, nejen těmto 13 vypsaným. Gratulace, díky za super sezónu a příští rok budeme ještě silnější! ?

Trenéři: Barča, Danuška, Hedvika, Kristýna, Šárka, Honza, Krtek

Kompletní výsledky zde:

https://czech.softball.cz/modules.php?op=modload&name=online&file=index&do=schedule&akce=4304&pda=2&admina=

Záznam na YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=7wsMqkMFMx8