O víkendu zazářil náš modrý tým coachballu, když v konkurenci osmi týmů dokázal vybojovat zlato ve finálovém turnaji!
Infarktově těsné zápasy, skvělé výkony, fantastické zákroky, odpaly i situace, to vše si odváží Coachball Snails Kunovice z Chocně spolu se sedmým místem z Mistrovství republiky.
I v tomto roce se našim mladým šnečkům podařilo kvalifikovat se na vrcholný turnaj sezóny. Los nám určil do skupiny velmi silné týmy Praotců Roudnice, Joudrs Praha, naše známé z Locos Břeclav a domácí Orly Choceň.
Páteční zápasy zahajujeme proti Praotcům a na naše poměry nezvykle skvěle zahajujeme první dopolední zápas (*mrk*). I když nějaké body dostáváme, pálka nám jde dobře a jdeme do trháku. I když soupeř v závěru začal pálit neméně dobře a svůj výkon ozdobil i homerunem, na víc než zkorigování výsledku 10:6 pro Snails to nestačilo a my si tak připsali veledůležitou výhru.
Druhý zápas proti Locos v podstatě odrážel naše vzájemné zápasy z celé sezóny. Obrovský boj proti výborně pálícímu soupeři, naše pole ale ukázalo skvělé zákroky a do dohrávky poslední směny jsme šli s vedením 6:4, podobně jako s Roudnicí se ale Locos probudili pálkaři v tu správnou dobu a několika hezkými odpaly do zadního pole nakonec otočili zápas a my podlehli 6:7.
Poslední páteční utkání s domácí Chocní se rozhodlo v podstatě už v úvodu, který jsme vůbec nezvládli a po první směně to bylo 0:6, ke cti nám budiž to, že pak jsme s Orly hráli už vyrovnanou partii, děti se začaly více soustředit, nezabalily to, takže až do konce se tahaly o každý bod, ale na víc než na konečnou porážku 4:11 to nestačilo i proto, že soupeř nám dal i dva nechytatelné homeruny.
Do sobotní části turnaje jsme tak vstupovali s vědomím, že potřebujeme porazit pražské Joudrs. Od samého začátku bylo vidět, že soupeř je koncentrován a připraven a dlouho se skóre neměnilo a na tabuli svítilo 0:0, pak se nám povedlo pár odpalů a stahujeme důležitý vedoucí bod. Soupeř sice kontroval, ale my přidáváme další a veledůležitá výhra 5:2 je naše.
Díky ostatním výsledkům a výhře Locos v dohrávce nad Orly se vytvořilo kolečko o 2.-4. místo ve kterém nakonec máme stejný výsledek s Praotci, ale vzájemný zápas nás posouvá přímo do TOP8 a čekáme na soupeře pro čtvrtfinále (z dvojice Tempo - Eagles).
Těsný souboj nakonec pro sebe urvali Eagles a my tak odpoledne nastupujeme proti nim.
Dovolím si říct, že takový zápas jsme v Coachballu ještě neviděli a častý rozhodně není. Oba týmy sice pálily, ale pole bylo na obou stranách neuvěřitelné, předvádělo obětavé zákroky, skvělé příhozy a výsledkem bylo, že zápas skončil zhruba po půl hodině hry a rozhodl ho třímetový prudký groundball do levého zadního pole při čáře, jehož autora pak Eagles dokázali stáhnout pro jediný bod zápasu. Prohráváme 0:1 a v nedělii nás čekají boje o 5.-8. místo. I když převládalo zklamání z porážky, po tomto zápase jsme byli na děcka neskutečně hrdí.
A přišla neděle. A nervová soustava trenérů a fanoušků nezůstala předchozím dnům nic dlužna. První zápas proti Beavers je opět více než vyrovnaný, soupeř nás dostává pod tlak, kterému místy podléháme, ale stejnou mincí oplácíme i my. Taháme se o body tak dlouho, až po šesti směnách svítil na tabuli stav 5:5. V tiebreaku stahujeme díky chybce bod a jdeme bránit vedení. Jenže Beavers kontrují, podobně jako v jednom svém předchozím zápase, třibodovým homerunem a poráží nás 8:6.
V posledním zápase nás znovu čekali Praotci Roudnice. Ti sbírali bod za bodem a šli postupně do vedení až 5:0, nám se ale povedla jedna šestibodová směna a znovu z toho byl infarktový zápas, tahání se o body, až do úplného závěru, ve kterém jsme v dohrávce poslední směny dotahovali ztrátu tří bodů, začali ale pálit tak, že nás soupeř nedokázal chytat na metách a nakonec zápas otočili tentokrát v náš prospěch 10:9.
Za jeden každý zápas bychom chtěli dětem poděkovat. Až na jednu směnu s Orly jsme s každým soupeřem hráli vyrovnanou partii, ukázali, že hrát umíme, a že dokážeme potrápit kohokoliv. Dostali jsme díky nim super kardio trénink, nervydrásající zápasy nám naše nervy řádně prověřily ?. Hráči a hráčky na sebe můžou být právem hrdí a my jen doufáme, že zkušenosti, které na turnaji získaly, zúročí další rok. Někteří ve stejné kategorii, někteří v žácích. Nesmíme zapomenout -> velká gratulace patří ještě Jášovi, který si na turnaji odpálil svůj první pálkařský homerun. Šnečci, děkujeme.
Tradiční poděkování samozřejmě patří rodičům, bez kterých by to nešlo a kteří neúnavně podporovali a povzbuzovali tým a hnali nás za body a výhrami, domácím Orlům za parádní zázemí, organizaci, péči o všechny týmy i rozhodčí, i počasí vyšlo nakonec na toto období skvěle...
Trenérský tým: Staňa, Jirka Vlašic, Dáša, Jirka Hlůšek a Robin
Za Snails bojovali (abecedně): Áďa Vlašic, Fíla Horák, Gaboš Slanicay, Jáša Kovář, Jusťa Kuřímská, Kuba Botek, Marťa Sova, Marťas Šáchorek, Ninka Mitáčková, Vojta Křivák a Vojta Jelínek.